Blog: Podle etikety má výtah přiskřípnout muže

Spacek

29.05.2014

Nedávno jsem měla možnost poobědvat s „Mr. Etiketou“, panem Ladislavem Špačkem. Oběd pro podnikatele pořádalo jedno z brněnských networkingových center. Na této společenské akci se sešlo asi sedmdesát hostů. Vzhledem k tomu, že běžně nevyhledávám restaurace, kde mi nabídnou nepřeberné množství různých příborů, celkem jsem se těšila, že se něčemu přiučím.

Díky mé profesi mě samozřejmě zajímá i architektura a fascinují mě povedené rekonstrukce historických budov. A nad to také miluji výtečné jídlo. Proč to tu všechno zmiňuji? Oběd se totiž konal v krásných prostorách novorenesanční budovy, Městského dvora, kterou v polovině 19. století navrhl architekt Franz Fröhlich. Původním návrhem bylo vytvořt obytný dům s různě velkými pokoji a s důmyslně řešeným systémem schodišť. Dnes tuto vznešenou a vkusně zrekonstruovanou budovu vlastní španělský hotelový řetězec Barceló.  Mimochodem, šéfkuchařem hotelové restaurace Palazzo je Milan Urbánek, který má velmi pestrou zahraniční praxi, mimo jiné pracoval ve Velké Británii jako sous-chef v privátním klubu královské rodiny (Royal Automobile Club), jehož restaurace se mohou honosit dvěmi michelinskými hvězdami.

Přiznám se, že jsem měla trošku trému, když jsem zjistila, že sedím u vedlejšího stolu pana Špačka. Během tříchodového menu jsem však zjistila, že pan Špaček je úžasný charismatický pán, gentleman každým coulem a přitom dokáže být i velmi vtipný.

Příbory jsem zvládla (nešlo to poplést). Nejsem si však jistá, zda se chci etiketou řídit ve všem, co se správného stolování týče. Určitě jste slyšeli, že lokty prostě na stůl nepatří. Věděli jste ale, že ženy to mají při stolování těžší? Zjistila jsem, že opravdová dáma sedí pouze na jedné třetině židle, kabelka nepatří pod stůl ani pod židli, ale patří na ty zbývající dvě třetiny židle. Jak se znám, zřejmě v tomto bodě budu pravidla porušovat nadále a nevzdám se jen tak svého pohodlí, kdy se mohu o opěrku židle zády opírat kdykoli se mi zachce :-). Promiňte, Mistře Etiketo, řídit se pravidly etikety každým coulem prostě nezvládnu :-).

Jsem moc ráda, že jsem přijala pozvánku na business oběd. Nejen, že jsem se výtečně najedla (mimochodem, mrkvový krém s dýňovým olejem, pečený losos a creme brulee byly skvělou volbou), ale konečně jsem si ujasnila, kdo by měl vstupovat do výtahu a restaurace jako první. Jeden z mých známých mi neochvějně tvrdil, že do výtahu vstupuje jako první muž. Vysvětloval mi to tak, že kdyby za dveřmi výtahu náhodou chyběla kabina, tak ať ten krok do prázdna udělá muž :-). Je to však velký omyl. Etiketa hlásá, že do výtahu vstupuje jako první vždy žena. Je to z toho důvodu, kdyby se dveře kabiny zavíraly rychleji, aby raději sevřely muže, než ženu ;-). A jak je to se vstupem do restaurace? Asi všichni víte, že do restaurace jako první vstupuje muž. A to je správně. Slyšela jsem však i názor, že pokud jsou u restaurace prosklené dveře a je zřejmé, že ženě při vstupu nehrozí žádné nebezpečí, pak do restaurace vstupuje jako první ona. Toto tvrzení se však nezakládá na pravidlech etikety. Takže pánové, typ dveří nehraje roli, jste to vždy vy, kdo vstupujete do restaurace jako první, a jste to vy, kteří uvádíte ženu ke stolu (jdete před ní).

Z příjemně stráveného odpoledne jsem si odnesla dvě knihy pana Ladislava Špačka. Ta první se týká etikety v businessu a druhá je komiks. Obě dvě vřele doporučuji. Kniha s názvem „Komiksová etiketa“ dokonce získala literární cenu „Nejkrásnější česká kniha“. Toto, dle mého názoru, graficky i obsahově velmi zdařilé dílo, ukazuje čtenáři vtipnou formou nejrůznější společenské situace, do kterých se může v dnešní moderní době dostat. Kniha nabízí odpovědi a ukazuje pravidla, díky kterým člověk zvládne téměř všechny nástrahy společenského života. Čtenáře knihou provází Mr. Etiketa - komiksová postavička znázorňující Ladislava Špačka, kterou vytvořil ilustrátor Lukáš Urbánek.

Co říci závěrem? Po milém setkání s panem Špačkem a po prostudování jeho komiksu jsem si teď vážně „jistější v kramflecích“. Mistře Etiketo, až budu příště obědvat či večeřet v nějaké luxusní restauraci, slibuji, že zatnu zuby (budu se však mile usmívat), nedotknu se stolu lokty ani jednou, vydržím se neopřít o opěrku židle, budu vždy sedět vzpřímeně, nepopletu si příbory, pečivo budu způsobně ulamovat, nikoli se do něj zakusovat, sklenici vína uchopím pouze za stopku... A nebo víte co? Nezajdeme příště raději do nějaké hospody na pečená žebra a vychlazené pivo? ;-)

 

.......................................................................................................................................................................................................

Poznámka: Fotografie jsou zveřejněny se svolením autora (Vojtěch Kába Photography), ostatní fotografie (interiér budovy Městského dvora) jsem vyfotila sama.

Oficiální fotogalerii hotelu Barceló lze shlédnout zde: http://bit.ly/1pmVfPk

Tisk